Každý z nás ví, jak jsou data důležitá a jak klíčová je jejich pravidelná záloha. Zálohování nám může ušetřit nemalé peníze, ba i uchránit celoživotní vzpomínky.
Spousta lidí využívá manuální zálohování jednou týdně na externí pevný disk, to ale není ideální řešení. Zálohy bychom si měli minimálně zautomatizovat, tedy nastavit tak, že se nám záloha bude tvořit automaticky v daný čas (případně v reálném čase).
Co však dělat, když se nám záloha zničí spolu se zařízením třeba při požáru?
Představíme si způsob zálohování, který nás ochrání téměř před každým možným scénářem ztráty dat, ať už jde o selhání pevného disku nebo o živelnou pohromu.
Voilà, máme zde strategii 3–2–1. Jejím základem jsou následující pravidla:
Díky těmto pravidlům máme vždy jistotu, že pokud selže jedno ze dvou médií, bude k dispozici druhé. A pokud by přišla nějaká živelná pohroma a obě média by byla ztracena, bude stále k dispozici kopie uložená mimo toto místo.
Vedle správného zálohování bychom si určitě měli dávat pozor i na přepětí v síti a zajistit si adekvátní přepěťovou ochranu. Ta nám může zachránit elektroniku, a tím i data.
Strategie 3–2–1 je de facto základním odrazovým můstkem. Jakmile přestane splňovat naše požadavky, můžeme se od ní odrazit a vytvořit houževnatější strategii, jako je 4–3–2, případně komplexnější 3–2–1–1–0, což je vlastně záloha 3–2–1 obohacená o 1 offline kopii a kontrolu 0 chyb u nových i předešlých záloh.
Odebírejte náš newsletter.